Ahoj,
dnes Vám napíšu o demonstracích, které v těchto dnech hýbou Taipeijským tiskem a televizí. Respektive Vám přetlumočím, jen to, co mi o těchto věcech řekli mí tchajwanští přátelé. Zeptala jsem se na jejich názory a znalosti. Pokud jsou v tom nějaké nepřesnosti, tak jen proto, že mi to takto bylo ústně podáno.
Nedávno podepsala v tichosti tchajwanská vláda reprezentovaná prezidentem Ma mezinárodní dohodu upravující obchodní vztahy s Čínou. Tato smlouva má prý dalekosáhlé důsledky na obchodní vztahy a znamená uvolnění a zjednodušení obchodu mezi těmito obchodními entitami. Co se změní je i to, jak doposud poměrně uzavřená tchajwanská ekonomika dovoluje čínským osobám na Tchajwanu vstupovat na trh práce či na trh nemovitostí.
Nastíním situaci: Do doby před smlouvou bylo pro čínské osoby složité si na Tchajwanu například koupit nemovitost či se sem přestěhovat, smlouva tyto úkony pro Číňany zjednodušuje. Tchajwanci se především obávají zvýšení nezaměstnanosti, jelikož nabídka příchozí pracovní síly z Číny může ještě více stlačit mzdy, které mají i tak v posledních letech tendenci stagnovat nebo klesat. Navíc se teď Tchaj-wan potýká s nezaměstnaností (500 000 lidí), která je pro ostrov rekordní. Někteří Tchajwanci se nadále obávají, že snadnější přístup k produkci z Číny, může narušit nebo dokonce přerušit stávající obchodní vztahy ve výrobě mezi tchajwanskými firmami. Tchajwan je známý výrobou špičkových technologií (telefony HTC, počítače Asus, Acer, součástky do pc, atd.), ale čínské zboží dokáže být konkurenceschopné právě díky maximálně stlačeným cenám. Pokud tchajwanské firmy neobstojí v této konkurenci, může to znamenat další zvýšení nezaměstnanosti.
Tisíce lidí, především mladých studentů vysokých škol, v těchto dnech vyšlo do ulic. Mají pro své jednání několik důvodů.
Za prvé se jim nelíbí způsob, jakým smlouva byla přijata. V tichosti, mezi hlavami států, aniž by běžný občan dostal šanci se k tomu kroku vyjádřit. Tchajwanci tuto smlouvu považují za zásadní z hlediska vztahů s Čínou a obávají se ztráty suverenity jako samostatného národa. I když si uvědomují, že šance na to, že je Čína jednou pohltí, tu je, nejsou na to připraveni a stojí o svou relativní nezávislost. Prý možná za padesát let Tchajwan bude patřit pod Čínu, řekla moje kamarádka, slečna Zhang, ale ne dnes.
Za druhé, demonstranti nesouhlasí s obsahem smlouvy. Prezident Ma jim prý nasliboval v rámci předvolebních slibů modré z nebe (rozuměj zvýšení zaměstnanosti, růst mezd...), což se však nekoná a navíc tuto smlouva podle Tchajwanců hrozí zhoršením zaměstnanosti. Více než miliarda Číňanů se tak může ucházet o práci na ostrově, kde žije 25 milionů lidí nahňácaných ve velkoměstech na západním pobřeží ostrova.
Můj kamarád, student magisterského studia na NTU, se demonstrací v předchozích čtyřech dnech účastnil. Podle jeho slov i velká část jeho přátel. V noci z neděle na pondělí strávil na demonstracích značnou část večera, domů se vrátil až kolem čtvrté hodiny ranní. V předešlých dnech studenti obklíčili kongres, tuto noc prý i Executive Yuan, kam se vloupali do kanceláří nejvyššího vládního orgánu. Já jsem Executive Yuan pochopila jako těleso, které tvoří ministerstva. Demonstrace se prý zúčastnilo kolem deseti tisíc lidí, v novinách prý psali o 20 tisících, ale prý to zveličují. Na demonstraci demonstranti dostávají jídla zdarma, dokonce mají na výběr. Lékaři dobrovolně stojí opodál v miniambulancích, v případě, že dojde k potyčce s policií. A prý už i došlo. Ukazoval mi i fotku, kde hraje na ulici violončelista, aby demonstrantům zkrátil dlouhou chvíli.
Ptala jsem se na řešení situace. Neví, spíš očekávají, že demonstrantů přibude. Prezident Ma prý oznámil, že odstoupení od smlouvy nepřipadá v úvahu či že není proveditelné.
dnes Vám napíšu o demonstracích, které v těchto dnech hýbou Taipeijským tiskem a televizí. Respektive Vám přetlumočím, jen to, co mi o těchto věcech řekli mí tchajwanští přátelé. Zeptala jsem se na jejich názory a znalosti. Pokud jsou v tom nějaké nepřesnosti, tak jen proto, že mi to takto bylo ústně podáno.
Nedávno podepsala v tichosti tchajwanská vláda reprezentovaná prezidentem Ma mezinárodní dohodu upravující obchodní vztahy s Čínou. Tato smlouva má prý dalekosáhlé důsledky na obchodní vztahy a znamená uvolnění a zjednodušení obchodu mezi těmito obchodními entitami. Co se změní je i to, jak doposud poměrně uzavřená tchajwanská ekonomika dovoluje čínským osobám na Tchajwanu vstupovat na trh práce či na trh nemovitostí.
Nastíním situaci: Do doby před smlouvou bylo pro čínské osoby složité si na Tchajwanu například koupit nemovitost či se sem přestěhovat, smlouva tyto úkony pro Číňany zjednodušuje. Tchajwanci se především obávají zvýšení nezaměstnanosti, jelikož nabídka příchozí pracovní síly z Číny může ještě více stlačit mzdy, které mají i tak v posledních letech tendenci stagnovat nebo klesat. Navíc se teď Tchaj-wan potýká s nezaměstnaností (500 000 lidí), která je pro ostrov rekordní. Někteří Tchajwanci se nadále obávají, že snadnější přístup k produkci z Číny, může narušit nebo dokonce přerušit stávající obchodní vztahy ve výrobě mezi tchajwanskými firmami. Tchajwan je známý výrobou špičkových technologií (telefony HTC, počítače Asus, Acer, součástky do pc, atd.), ale čínské zboží dokáže být konkurenceschopné právě díky maximálně stlačeným cenám. Pokud tchajwanské firmy neobstojí v této konkurenci, může to znamenat další zvýšení nezaměstnanosti.
Tisíce lidí, především mladých studentů vysokých škol, v těchto dnech vyšlo do ulic. Mají pro své jednání několik důvodů.
Za prvé se jim nelíbí způsob, jakým smlouva byla přijata. V tichosti, mezi hlavami států, aniž by běžný občan dostal šanci se k tomu kroku vyjádřit. Tchajwanci tuto smlouvu považují za zásadní z hlediska vztahů s Čínou a obávají se ztráty suverenity jako samostatného národa. I když si uvědomují, že šance na to, že je Čína jednou pohltí, tu je, nejsou na to připraveni a stojí o svou relativní nezávislost. Prý možná za padesát let Tchajwan bude patřit pod Čínu, řekla moje kamarádka, slečna Zhang, ale ne dnes.
Za druhé, demonstranti nesouhlasí s obsahem smlouvy. Prezident Ma jim prý nasliboval v rámci předvolebních slibů modré z nebe (rozuměj zvýšení zaměstnanosti, růst mezd...), což se však nekoná a navíc tuto smlouva podle Tchajwanců hrozí zhoršením zaměstnanosti. Více než miliarda Číňanů se tak může ucházet o práci na ostrově, kde žije 25 milionů lidí nahňácaných ve velkoměstech na západním pobřeží ostrova.
Můj kamarád, student magisterského studia na NTU, se demonstrací v předchozích čtyřech dnech účastnil. Podle jeho slov i velká část jeho přátel. V noci z neděle na pondělí strávil na demonstracích značnou část večera, domů se vrátil až kolem čtvrté hodiny ranní. V předešlých dnech studenti obklíčili kongres, tuto noc prý i Executive Yuan, kam se vloupali do kanceláří nejvyššího vládního orgánu. Já jsem Executive Yuan pochopila jako těleso, které tvoří ministerstva. Demonstrace se prý zúčastnilo kolem deseti tisíc lidí, v novinách prý psali o 20 tisících, ale prý to zveličují. Na demonstraci demonstranti dostávají jídla zdarma, dokonce mají na výběr. Lékaři dobrovolně stojí opodál v miniambulancích, v případě, že dojde k potyčce s policií. A prý už i došlo. Ukazoval mi i fotku, kde hraje na ulici violončelista, aby demonstrantům zkrátil dlouhou chvíli.
Ptala jsem se na řešení situace. Neví, spíš očekávají, že demonstrantů přibude. Prezident Ma prý oznámil, že odstoupení od smlouvy nepřipadá v úvahu či že není proveditelné.
Toto video o demonstraci jsem našla na Youtube.