Z pláže Baishawan jsem si odnesli smíšené pocity a spálená těla. Celý den svítilo sluníčko a obloha byla bez mráčku, mělo být zataženo podle předpovědi. Teploty byly obvyklých 33 stupňů, bezvětří. Za tři stovky jsme si pronajali bílý plátěný stan na pláži jen pár metrů od moře. Stan je z lehké látky, která vytváří stín, ale tento stín rozhodně neochránil před spálením. Voda byla krásně teplá, čistá, docela hluboká na koupání. Prostě idylka.
Pak to ale přišlo, při druhém koupání jsme si všimli, že se k pláži a k nám blíží jakýsi odpad z moře. Plastové flašky, kmeny stromů, dřevěné klacíky, sepiové kosti, rozdrobený polystyren. Po nějaké době to dorazilo až před pláž. Plavčíci a někteří lidé vzali síťky do svých rukou a jali se čistit. Už to potom ale stejně nebylo jako předtím.
Nedokážu říct, ale docela by mně zajímalo, jestli jsme zrovna jen neměli štěstí, nebo je tohle běžné. V nás to nechalo jen hořký pocit uvědomění si, že čistá voda v moři není bohužel samozřejmost.
Oceány jsou bohužel v dnešní době znečištěné, různé společnosti tam nelegálně uskladňují všelijaký odpad a toto je výsledek.
Pak to ale přišlo, při druhém koupání jsme si všimli, že se k pláži a k nám blíží jakýsi odpad z moře. Plastové flašky, kmeny stromů, dřevěné klacíky, sepiové kosti, rozdrobený polystyren. Po nějaké době to dorazilo až před pláž. Plavčíci a někteří lidé vzali síťky do svých rukou a jali se čistit. Už to potom ale stejně nebylo jako předtím.
Nedokážu říct, ale docela by mně zajímalo, jestli jsme zrovna jen neměli štěstí, nebo je tohle běžné. V nás to nechalo jen hořký pocit uvědomění si, že čistá voda v moři není bohužel samozřejmost.
Oceány jsou bohužel v dnešní době znečištěné, různé společnosti tam nelegálně uskladňují všelijaký odpad a toto je výsledek.