Poslední den naší dovolené jsme už neměli vymyšlený žádný speciální program, tak jsme se vydali na nejvyšší budovu v Kaohsiungu, abychom si město ještě prohlédli z výšky.
Mrakodrap se jmenuje Tuntex Sky Tower nebo také Kaohsiung 85, byl postavený v roce 1997, má 85 pater a 348 metrů. Výtah nás za 43 vteřin vyvezl do 75. patra, odkud jsme měli výhled na průmyslový přístav, okolí řeky lásky i na ulice města. Seděli jsme v okně a pozorovali malá autíčka, která jako v nějaké počítačové hře jezdila sem a tam.
Cestou k budově jsme narazili na chrám plný želv různých velikostí, které byly naplněny mincemi nebo bankovkami různých hodnot. Že by svaté želvy? Samozřejmě jsme toto museli zvěčnit.
Nejrychlejší vlak neboli jízda tchajwanským vysokorychlostním vlakem byl zážitek, který nás čekal odpoledne, při cestě zpět na sever Tchaj-wanu do Taipei. Dráhu dlouhou 345 km jsme ujeli za hodinu a půl, a to jsme ještě dvakrát stavěli. Nejvyšší rychlost, které jsme dosáhli, byla něco přes 290km za hodinu. Cesta byla nezvykle pohodlná v porovnání s normálními vlaky. Během naší dovolené jsme tedy vyzkoušeli všechny možné dopravní prostředky kromě letadla a motorky: jeli jsme vlaky, rychlovlaky, trajekty, rychlotrajekty, autobusy, minibusy, dodávkou, taxi, autem a často i na kole.Když nám napíšete dolů do komentářů, co se vám z naší dovolené líbilo nejvíc, budeme rádi. Hezkou neděli všem!
Mrakodrap se jmenuje Tuntex Sky Tower nebo také Kaohsiung 85, byl postavený v roce 1997, má 85 pater a 348 metrů. Výtah nás za 43 vteřin vyvezl do 75. patra, odkud jsme měli výhled na průmyslový přístav, okolí řeky lásky i na ulice města. Seděli jsme v okně a pozorovali malá autíčka, která jako v nějaké počítačové hře jezdila sem a tam.
Cestou k budově jsme narazili na chrám plný želv různých velikostí, které byly naplněny mincemi nebo bankovkami různých hodnot. Že by svaté želvy? Samozřejmě jsme toto museli zvěčnit.
Nejrychlejší vlak neboli jízda tchajwanským vysokorychlostním vlakem byl zážitek, který nás čekal odpoledne, při cestě zpět na sever Tchaj-wanu do Taipei. Dráhu dlouhou 345 km jsme ujeli za hodinu a půl, a to jsme ještě dvakrát stavěli. Nejvyšší rychlost, které jsme dosáhli, byla něco přes 290km za hodinu. Cesta byla nezvykle pohodlná v porovnání s normálními vlaky. Během naší dovolené jsme tedy vyzkoušeli všechny možné dopravní prostředky kromě letadla a motorky: jeli jsme vlaky, rychlovlaky, trajekty, rychlotrajekty, autobusy, minibusy, dodávkou, taxi, autem a často i na kole.Když nám napíšete dolů do komentářů, co se vám z naší dovolené líbilo nejvíc, budeme rádi. Hezkou neděli všem!